Jazyk, kterým mluvíte, mění váš pohled na svět (2. část)

Výzkumu o využívání více jazyků se také účastnili lidé, kteří ovládají dva jazyky. U nich se projevil vztah mezi jazykovými znalostmi v gramatických konstrukcích a tím, jak často zmiňovali cíl událostí, které viděli na videoklipech.

Bylo také zjištěno, že tyto křížící se lingvistické rozdíly přesahují samotné užívání jazyka na neverbální kategorizaci událostí. Výzkumníci požádali osoby, hovořící buď pouze anglicky, nebo pouze německy, aby se podívali na sérii videoklipů, zachycující lidi v pohybu - jak chodí, jezdí na kole, běhají nebo řídí auto. V každé sadě tří videí byli testující požádáni, aby rozhodli, zda scéna s nejednoznačným cílem (žena jdoucí dolů po silnici směrem k zaparkovanému vozidlu) se více podobá scéně s jasně stanoveným cílem (žena vejde do budovy) nebo scéně bez cíle (žena jen prochází).

Lidé ovládající pouze němčinu vybrali první možnost (scéna s jasně stanoveným cílem) mnohem častěji, než lidé, hovořící pouze anglicky. To odráží rozdíl, který se projevuje v používání jazyka: lidé hovořící německy se pravděpodobně budou mnohem více zaměřovat na možný výsledek jednání lidí, zatímco osoby mluvící anglicky budou věnovat více pozornosti samotnému dění.

Přepněte na jiný jazyk, a změníte perspektivu

Pokud šlo o dvojjazyčně hovořící osoby, bylo zjištěno, že „přepínaly“ mezi těmito perspektivami podle toho, v jakém jazyce měly daný úkol vyplnit. Výzkumníci zjistili, že Němci, plynule mluvící anglicky, se dokázali soustředit na cíl, stejně jako kterýkoli jiný rodilý mluvčí, který byl testován v němčině ve své domovské zemi. A skupina osob, hovořících plynule německy i anglicky, která byla testovaná v angličtině ve Spojeném království, se zaměřila na dění, stejně jako angličtí rodilí mluvčí.

V jiné skupině osob, hovořících dvojjazyčně (německy a anglicky), výzkumníci udržovali jeden jazyk v popředí jejich mysli během plnění úkolu (přiřazování videoklipů), kdy nechali účastníky testování opakovat nahlas řadu čísel buď v angličtině, nebo němčině. Zjistilo se, že když byla odvedena jejich pozornost od jednoho jazyka, automaticky se do popředí dostal vliv druhého jazyka.

Takže když byla účastníkům „zablokována“ angličtina, dvojjazyčně hovořící osoby se chovaly jako typičtí Němci a v nejednoznačných videoklipech spatřovaly zaměření se na cíl. Když jim byla zablokována němčina, dvojjazyčně hovořící lidé jednali jako angličtí mluvčí a nejednoznačné scény na videoklipech přiřadili k otevřeným scénám a zaměřili se na dění akce.

Výzkumníci asi v polovině experimentu překvapili testované osoby tím, že jim za pomoci rozptylujících čísel „přepnuli“ jazyk. Tím se okamžitě změnilo zaostření jejich pozornosti z dění akce na cíl; a naopak.  

Tato zjištění jsou v souladu s jiným výzkumem, který ukazuje odlišné chování dvojjazyčně hovořících osob, a to v závislosti na jazyce, kterým právě mluví. Například izraelští Arabové si s největší pravděpodobností spojí arabská jména, jako jsou Ahmed a Samir, s pozitivními slovy v kontextu arabského jazyka, než hebrejštiny.

Lidé, kteří ovládají dva jazyky, tvrdí, že když hovoří jiným jazykem, cítí se jako jiný člověk, a že vyjadřování určitých emocí nese jinou citovou rezonanci v závislosti na jazyce, který zrovna používají.

Například pokud jde o posuzování míry rizika v životě, dvojjazyčně hovořící osoby mají tendenci činit racionálnější ekonomická rozhodnutí v druhém jazyce. Jde o to, že na rozdíl od rodného jazyka mají v druhém jazyce tendenci postrádat hluboce zakořeněné a zavádějící citové předsudky, které nadmíru ovlivňují, jak vnímáme rizika a výhody. Takže jazyk, kterým hovoříte, skutečně dokáže ovlivnit způsob vašeho uvažování.

 

Zdroj: theconversation.com

Jazyk, kterým mluvíte, mění váš pohled na svět (1. část)

Lidé, kteří mluví dvěma jazyky, mají veškeré možné výhody. Lepší vyhlídky na práci, kognitivní (poznávací) podporu a zároveň ochranu před demencí. Na základě nového výzkumu se nyní ukazuje, že tito lidé jsou také schopní vidět svět různě, a to v závislosti na konkrétním jazyce, který ovládají.

Během posledních 15 let proběhlo ohromné množství výzkumů na téma dvojjazyčnosti, přičemž většina důkazů poukazuje na hmatatelné výhody toho, když lidé ovládají více, než jeden jazyk. Přecházení z jednoho jazyku na druhý je určitým druhem tréninku mozku, kdy je náš mozek postrkován k větší flexibilitě.

Je to stejné jako s pravidelným fyzickým cvičením, kdy naše tělo získává určité biologické výhody. Ovládáním dvou nebo více jazyků náš mozek získává kognitivní (poznávací) výhody. Tato mentální flexibilita vyplácí velké dividendy zejména v pozdější fázi života: typické známky kognitivního stárnutí nastávají u dvoujazyčně hovořících lidé později - a počátek degenerativních poruch, souvisejících s věkem, jako je demence nebo Alzheimerova choroba, se u dvojjazyčně mluvících osob zpožďují až o pět let.

Němci vědí, kam směřují

Ve výzkumu, který byl nedávno publikován v Psychologické vědě, byli zkoumáni lidé, kteří ovládají němčinu a angličtinu, a zároveň lidé, kteří mluví pouze jedním jazykem.  Cílem výzkumu bylo zjistit, jak různé jazykové vzorce ovlivňují reakce těchto lidí na experimentální úrovni.

Výzkumníci ukázali lidem, kteří hovoří německy i anglicky, videoklipy s různými pohybovými událostmi (např. ženu kráčející k autu nebo člověka jedoucího na kole směrem k supermarketu), a požádali je, aby tyto scény popsali.

Když měl takovou scénu popsat člověk, který hovoří pouze německy, měl snahu popsat děj, ale též cíl. Takže tito lidé říkali „žena kráčí směrem k autu“ nebo „muž jede směrem k supermarketu“. Oproti tomu lidé, kteří hovoří pouze anglicky, popisovali tyto scény jednoduše: „žena kráčí“ („a woman is walking“) nebo „muž jede na kole“ („a man is cycling“),aniž by se vůbec zmínili o cíli.

Světonázor, který získali německy hovořící lidé, je holistický - tzn. že Němci mají tendenci pohlížet na událost jako na celek – zatímco lidé, hovořící anglicky, mají tendenci „zaostřit“ na událost a zaměřit se pouze na dění.

Zdá se, že lingvistický základ této tendence je zakořeněn v tom, jak různé gramatické „nástroje“ umisťují děj v čase. Např. angličtina vyžaduje, aby mluvčí gramaticky označovali události, které právě probíhají, morfémem -ing: „Hraju na klavír a nemůžu jít k telefonu“ („I am playing the piano and I cannot come to the phone“) nebo „Hrál jsem na klavír, když v tom zazvonil telefon“ („I was playing the piano when the phone rang“). Němčina toto nemá. 

Zdroj: theconversation.com