středa 30. prosince 2020

CULTURE: AN AWARDS CEREMONY

Specific topics: AN AWARDS CEREMONY

Pro každé odbornější téma je třeba znát specifickou slovní zásobu, to platí v každém jazyce. V tomto krátkém příspěvku se můžete seznámit s anglickými slovíčky, která se hodí pro kulturní téma - udílení cen, nominací, šíření kultury. 

Jak byste například řekli, že někdo vyhrál cenu za celosvětový úspěch? Nebo že někdo šíří a podporuje kulturu své země? 

Nejprve si prostudujte jednotlivá slovíčka a větná spojení. Potom si můžete udělat cvičení, které je umístěno níže: 

   an award (cena, ocenění)

   nominate for an/the award (nominovat na cenu)

   win an/the award for (vyhrát cenu za)

   vote for (volit - koho)

   collect (pick up) the award (vyzvednout cenu)

   

   an/the awards ceremony (slavnostní ceremoniál /předávání / cen)

   attend the ceremony (zúčastnit se ceremoniálu)

   global achievement (celosvětový úspěch/dosažené výsledky)

   promote Czech culture (prosazovat/podporovat českou kulturu)

   spread British culture (šířit britskou kulturu)

   escape scandals (vyhnout se skandálům)


Cvičení: 

Nyní se můžete pokusit přeložit tyto věty, které obsahují výše uvedené výrazy:

1. David Beckham vyhrál cenu za celosvětový úspěch.

2. On vyhrál Cenu pro největšího žijícího Brita.

3. Královna si nevyzvedla cenu osobně.

4. On vyhrál cenu za podporování a šíření české kultury.

5. On nejaktivněji podporuje kulturu své země.

6. Koho byste zvolili?


Překlady vět naleznete níže, pod fotografiemi:



Klíč:

1. David Beckham won the Award for Global Achievement. 

2. He won the Award for Greatest Living Briton. 

3. The Queen didn’t collect/pick up the award in person. 

4. He won the award for promoting and spreading Czech culture. 

5. He most actively promotes the culture of his country. 

6. Who would you vote for?



pátek 5. června 2020

Jazyk, kterým mluvíte, mění váš pohled na svět (2. část)

Výzkumu o využívání více jazyků se také účastnili lidé, kteří ovládají dva jazyky. U nich se projevil vztah mezi jazykovými znalostmi v gramatických konstrukcích a tím, jak často zmiňovali cíl událostí, které viděli na videoklipech.

Bylo také zjištěno, že tyto křížící se lingvistické rozdíly přesahují samotné užívání jazyka na neverbální kategorizaci událostí. Výzkumníci požádali osoby, hovořící buď pouze anglicky, nebo pouze německy, aby se podívali na sérii videoklipů, zachycující lidi v pohybu - jak chodí, jezdí na kole, běhají nebo řídí auto. V každé sadě tří videí byli testující požádáni, aby rozhodli, zda scéna s nejednoznačným cílem (žena jdoucí dolů po silnici směrem k zaparkovanému vozidlu) se více podobá scéně s jasně stanoveným cílem (žena vejde do budovy) nebo scéně bez cíle (žena jen prochází).

Lidé ovládající pouze němčinu vybrali první možnost (scéna s jasně stanoveným cílem) mnohem častěji, než lidé, hovořící pouze anglicky. To odráží rozdíl, který se projevuje v používání jazyka: lidé hovořící německy se pravděpodobně budou mnohem více zaměřovat na možný výsledek jednání lidí, zatímco osoby mluvící anglicky budou věnovat více pozornosti samotnému dění.

Přepněte na jiný jazyk, a změníte perspektivu

Pokud šlo o dvojjazyčně hovořící osoby, bylo zjištěno, že „přepínaly“ mezi těmito perspektivami podle toho, v jakém jazyce měly daný úkol vyplnit. Výzkumníci zjistili, že Němci, plynule mluvící anglicky, se dokázali soustředit na cíl, stejně jako kterýkoli jiný rodilý mluvčí, který byl testován v němčině ve své domovské zemi. A skupina osob, hovořících plynule německy i anglicky, která byla testovaná v angličtině ve Spojeném království, se zaměřila na dění, stejně jako angličtí rodilí mluvčí.

V jiné skupině osob, hovořících dvojjazyčně (německy a anglicky), výzkumníci udržovali jeden jazyk v popředí jejich mysli během plnění úkolu (přiřazování videoklipů), kdy nechali účastníky testování opakovat nahlas řadu čísel buď v angličtině, nebo němčině. Zjistilo se, že když byla odvedena jejich pozornost od jednoho jazyka, automaticky se do popředí dostal vliv druhého jazyka.

Takže když byla účastníkům „zablokována“ angličtina, dvojjazyčně hovořící osoby se chovaly jako typičtí Němci a v nejednoznačných videoklipech spatřovaly zaměření se na cíl. Když jim byla zablokována němčina, dvojjazyčně hovořící lidé jednali jako angličtí mluvčí a nejednoznačné scény na videoklipech přiřadili k otevřeným scénám a zaměřili se na dění akce.

Výzkumníci asi v polovině experimentu překvapili testované osoby tím, že jim za pomoci rozptylujících čísel „přepnuli“ jazyk. Tím se okamžitě změnilo zaostření jejich pozornosti z dění akce na cíl; a naopak.  

Tato zjištění jsou v souladu s jiným výzkumem, který ukazuje odlišné chování dvojjazyčně hovořících osob, a to v závislosti na jazyce, kterým právě mluví. Například izraelští Arabové si s největší pravděpodobností spojí arabská jména, jako jsou Ahmed a Samir, s pozitivními slovy v kontextu arabského jazyka, než hebrejštiny.

Lidé, kteří ovládají dva jazyky, tvrdí, že když hovoří jiným jazykem, cítí se jako jiný člověk, a že vyjadřování určitých emocí nese jinou citovou rezonanci v závislosti na jazyce, který zrovna používají.

Například pokud jde o posuzování míry rizika v životě, dvojjazyčně hovořící osoby mají tendenci činit racionálnější ekonomická rozhodnutí v druhém jazyce. Jde o to, že na rozdíl od rodného jazyka mají v druhém jazyce tendenci postrádat hluboce zakořeněné a zavádějící citové předsudky, které nadmíru ovlivňují, jak vnímáme rizika a výhody. Takže jazyk, kterým hovoříte, skutečně dokáže ovlivnit způsob vašeho uvažování.

 

Zdroj: theconversation.com

čtvrtek 4. června 2020

Jazyk, kterým mluvíte, mění váš pohled na svět (1. část)

Lidé, kteří mluví dvěma jazyky, mají veškeré možné výhody. Lepší vyhlídky na práci, kognitivní (poznávací) podporu a zároveň ochranu před demencí. Na základě nového výzkumu se nyní ukazuje, že tito lidé jsou také schopní vidět svět různě, a to v závislosti na konkrétním jazyce, který ovládají.
Během posledních 15 let proběhlo ohromné množství výzkumů na téma dvojjazyčnosti, přičemž většina důkazů poukazuje na hmatatelné výhody toho, když lidé ovládají více, než jeden jazyk. Přecházení z jednoho jazyku na druhý je určitým druhem tréninku mozku, kdy je náš mozek postrkován k větší flexibilitě.
Je to stejné jako s pravidelným fyzickým cvičením, kdy naše tělo získává určité biologické výhody. Ovládáním dvou nebo více jazyků náš mozek získává kognitivní (poznávací) výhody. Tato mentální flexibilita vyplácí velké dividendy zejména v pozdější fázi života: typické známky kognitivního stárnutí nastávají u dvoujazyčně hovořících lidé později - a počátek degenerativních poruch, souvisejících s věkem, jako je demence nebo Alzheimerova choroba, se u dvojjazyčně mluvících osob zpožďují až o pět let.

Němci vědí, kam směřují

Ve výzkumu, který byl nedávno publikován v Psychologické vědě, byli zkoumáni lidé, kteří ovládají němčinu a angličtinu, a zároveň lidé, kteří mluví pouze jedním jazykem.  Cílem výzkumu bylo zjistit, jak různé jazykové vzorce ovlivňují reakce těchto lidí na experimentální úrovni.
Výzkumníci ukázali lidem, kteří hovoří německy i anglicky, videoklipy s různými pohybovými událostmi (např. ženu kráčející k autu nebo člověka jedoucího na kole směrem k supermarketu), a požádali je, aby tyto scény popsali.
Když měl takovou scénu popsat člověk, který hovoří pouze německy, měl snahu popsat děj, ale též cíl. Takže tito lidé říkali „žena kráčí směrem k autu“ nebo „muž jede směrem k supermarketu“. Oproti tomu lidé, kteří hovoří pouze anglicky, popisovali tyto scény jednoduše: „žena kráčí“ („a woman is walking“) nebo „muž jede na kole“ („a man is cycling“),aniž by se vůbec zmínili o cíli.
Světonázor, který získali německy hovořící lidé, je holistický - tzn. že Němci mají tendenci pohlížet na událost jako na celek – zatímco lidé, hovořící anglicky, mají tendenci „zaostřit“ na událost a zaměřit se pouze na dění.
Zdá se, že lingvistický základ této tendence je zakořeněn v tom, jak různé gramatické „nástroje“ umisťují děj v čase. Např. angličtina vyžaduje, aby mluvčí gramaticky označovali události, které právě probíhají, morfémem -ing„Hraju na klavír a nemůžu jít k telefonu“ („I am playing the piano and I cannot come to the phone“) nebo „Hrál jsem na klavír, když v tom zazvonil telefon“ („I was playing the piano when the phone rang“). Němčina toto nemá. 

pátek 29. května 2020

S učením cizího jazyka můžete začít kdykoliv!

Hodně lidí se běžně domnívá, že je lepší začít se učit cizí jazyk v mladém věku. Výzkum však ukazuje, že to nemusí být vždy pravda. Ve skutečnosti se optimální věk pro učení cizího jazyka výrazně liší - v závislosti na tom, JAK se daný jazyk učíte!

Obecné přesvědčení, že malé děti se učí jazyky lépe, se zakládá na pozorování, že děti se naučí mluvit svým rodným jazykem ve velmi raném věku, a tudíž mají pozoruhodné schopnosti. Předtím, než se naučí sčítat nebo zavazovat tkaničky, většina dětí začne mluvit svým rodným jazykem, což jim může leckterý dospělý student jazyků závidět.

Proč mladší věk nemusí být vždy lepší

Dvě teorie z 60. let nám mohou tyto zažité teorie objasnit:

Teorie „univerzální gramatiky“ (Noam Chomsky, 1965) předkládá myšlenku, že se děti rodí s instinktivními znalostmi jazykových pravidel, společných pro všechny.  Vystavením se vlivu určitého jazyka, např. angličtině nebo arabštině, si děti jednoduše doplní detaily ohledně těchto pravidel, čímž se urychlí a zefektivní proces učení jazyka.

Druhá teorie, nazývaná “hypotéza kritického období”, předpokládá, že v době puberty většina z nás ztrácí přístup k mechanismům, které nám napomáhají v tom, abychom se učili jazyky stejně efektivně, jako malé děti.

Tyto teorie byly sice zpochybněny, ale nicméně na nás mají stále vliv. Navzdory tomu, co všechny tyto staré teorie předkládají, výzkum o výuce jazyků ukazuje, že učit se jazyk v mladším věku nemusí být vždy lepší.

V jiném výukovém kontextu mohou být starší studenti mnohem úspěšnější, než malé děti. Vše závisí na tom, jakým způsobem se student jazyk učí.

Ponoření se do jazykového prostředí je nejlepší způsob výuky pro malé děti

Pravidelně pobývat, učit se a hrát si v prostředí, kde se mluví druhým jazykem, je ideálním jazykovým kontextem pro malé děti. Výzkum jasně ukazuje, že malé děti jsou schopné naučit se hovořit plynule více jazyky současně, ovšem za předpokladu, že mají dostatečný zájem a bohatá „vstupní data“ v každém jazyce. V tomto kontextu je nejlepší začít v nejútlejším věku.

Učit se jazyk ve třídě je nejlepší pro mladé teenagery

Učit se jazyk ve škole je zcela odlišný kontext. Normální model pro jazykovou výuku ve školách je jedna nebo více hodin týdně.

Uspět v učení - když je student tak málo vystaven bohatým „vstupním datům“ - vyžaduje  metakognitivní dovednosti, které se obvykle začnou rozvíjet až v období raného dospívání.

Pro tento styl výuky jazyků je ideální začít v pozdějších ročnících základní školy, aby se co nejvíce zvětšila rovnováha mezi metakognitivními dovednostmi a počtem let studia, která zbývají do ukončení školy.

Pro dospělé je nejlepší, když si učení jazyků řídí sami

Někteří dospělí se rozhodnou, že se začnou sami učit cizí jazyk. Mohou si zakoupit učebnice, přihlásit se do internetového kurzu, zakoupit si nějakou aplikaci nebo absolvovat individuální výuku či virtuální konverzace.

Aby člověk uspěl v tomto učebním kontextu, to vyžaduje řadu dovedností, které se začínají rozvíjet až dosažením dospělosti, včetně schopnosti  sebemotivace. Takže učit se cizí jazyk, kdy si výuku řídí sám student, je mnohem účinnější pro dospělé studenty, než pro ty mladší.

 

Zdroj: theconversation.com

Překlad: Jana Schön

neděle 17. května 2020

Pět hlavních problémů při učení jazyků

Každý student se při učení jazyků setká s pěti základními typy problémů:

1/ Na začátku studia jazyků se student potýká s úplně prvotním problémem, a tím jsou slovíčka. Nejprve se musí naučit identifikovat SLOVA a přiřadit jim význam.

2/ K tomu zanedlouho přibude problém, týkající se rozlišení správné kombinace slov ve frázích, ve větách. S tím také souvisí pochopení slovosledu, jak správně řadit slova ve větách. Student se tak nevědomky potýká s lingvistickou disciplínou, která se nazývá SYNTAX, neboli skladba. Jde o zabývání se vztahy mezi slovy (větnými členy) ve větě, správné tvoření větných konstrukcí a slovosled.

3/ Dalším problémem, který vyvstane při učení jazyků, je SÉMANTIKA. To je nauka o významu výrazů z různých úrovní jazyka - slovních spojení, vět. To znamená, že někdy mají fráze jiný význam, než se zdá. Vezměme si jako příklad anglické slovo „poor“. Když jej umístíme před podstatné jméno, znamená „ubohý“, avšak za slovesem má význam „finančně chudý“. Nebo slovo „heavy“, které znamená „těžký“ (co do hmotnosti). Avšak v kombinaci „heavy smoker“ to neznamená, že kuřák je těžký (hmotnost), ale náruživý.  

4/ Další věcí, se kterou se student potýká, je spojování vět do souvětí. Musí pochopit složitější konstrukce spojování vět.

5/ Studenti se také musí zabývat použitím jazyka v různých situacích. Jde o sociolingvistický problém, kdy je vhodné co použít. Např. mezi kamarády je běžné zdravit se „What’s up“, „How are things going“, ale je to absolutně nevhodné na formální úrovni. Také existují slova, která se pojí jen s určitými výrazy. Vezměme si jako příklad obyčejné slovo „zkažený“: Anglické slovo „rancid“ je možné použít v kombinaci s výrazy „butter“, „bacon“, ale již ne s ovocem a zeleninou. „Rancid butter“ (zkažené/žluklé máslo), „rancid bacon“ (zkažená slanina). V případě ovoce a zeleniny by to bylo „rotten apples“ (shnilá/zkažená jablka) nebo „rotten tomatoes“ (shnila/zkažená rajčata).


Zdroj: Roger Hawkins, How Second Languages are Learned, University of Essex, 2008

Foto: Pixabay



Jak se učí jazyky někteří géniové

Jedním z géniů na jazyky byl Sir Richard Burton, který žil v 19. století. Nejprve působil jako kapitán britské armády v Indii, poté se z něj stal objevitel a etnolog, který se s místními domorodci účastnil expedice v Africe, a také vykonal objevné cesty po Asii. Byl vynikající překladatel, lingvista, orientalista, ale také spisovatel a básník. Nakonec pracoval jako britský konzul v Rovníkové Guineji, Brazílii, Sýrii a Itálii. V roce 1886 byl povýšen do rytířského stavu.

Mimo jiné byl znám mimořádnou znalostí jazyků a kultur, hovořil 29 evropskými, asijskými a africkými jazyky. Někteří badatelé dokonce uvádějí, že ovládal 40 jazyků.

O Burtonovi je známo, jakým způsobem se učil jazyky. Nejprve si koupil obyčejnou gramatiku a slovník, a podtrhával si slova a gramatická pravidla, o nichž si myslel, že si má zapamatovat. Věnoval tomu každou volnou chvíli, minimálně po dobu 15 minut. A to vícekrát denně. Tak se naučil 300 slov týdně.

Poté pokračoval osvojováním slovíček, k čemuž si vybral nějakou jednoduchou knížku (příběh), a obyčejnou tužkou si podtrhával slova, která si chtěl zapamatovat. Tato podtrhaná slova si minimálně 1x denně prošel.

Poté pokračoval těžší knihou, a zároveň s tím se začal učit detailnější věci z gramatiky. Pokaždé, když měl možnost mluvit s rodilými mluvčími, ptal se jich, jak se řeknou slangové výrazy a nadávky, a jak sám řekl, „zbytek jazyka už byl snadný“.



čtvrtek 30. dubna 2020

Když se budete učit cizí jazyk, budete chytřejší


Když lidé mluví druhým, třetím nebo více jazyky, přináší jim to osobní prospěch. Na základě výzkumů také vyplývá, že učení se cizímu jazyku má velmi výrazný vliv na mozek.

Jaký prospěch lidé získají z toho, když se učí cizí jazyky? Jednak je to spokojenost z toho, že je člověk schopen říci něco v místním jazyce, i kdyby jen málo, v zemi, kterou navštíví. Další výhodou je to, že mluvit více než jedním jazykem rozšiřuje kariérní možnosti, protože mnoho společností a firem potřebuje lidi, kteří umí komunikovat s jejich mezinárodními partnery, klienty nebo zákazníky v jejich jazyce. Třetí výhodou je, že učení se jinému jazyku je typicky spojováno se zlepšením chápání komunity, která daný jazyk používá, což přispívá k našim znalostem ohledně toho, jak společnost funguje.


Během posledních let byly zkoumány dva potenciální benefity, které jsou méně zřejmé, když někdo mluví dvěma či více jazyky, jež se týkají toho, zda mluvení druhým jazykem z nás udělá chytřejšího člověka. Jde o dopad schopnosti mluvit dvěma a více jazyky na řízení výkonnosti (executive control) a poznávací schopnosti (cognitive reserve).

Řízení výkonnosti definuje Valian (2015) jako mentální procesy, které „řídí, integrují, regulují, koordinují nebo dohlížejí na další poznávací procesy, jako je pozornost a vizuální vnímání“. Poznávací schopnosti se vztahují ke schopnosti mozku vyvažovat a kompenzovat poškození neurální struktury mozku, a zabraňovat tak především nemocem, které způsobují demenci. V obou případech bylo prokázáno, že mluvit dvěma či více jazyky má pozitivní dopad.

Řízení výkonnosti bylo testováno mnoho způsoby („Simon test“, Stroop test“, atd.). Řada studií zjistila, že lidé, kteří hovoří jedním či více jazyky, měli mnohem lepší výsledky, než lidé, kteří hovoří jedním jazykem.

Když se budete učit cizí jazyk, budete chytřejší

Ukazuje se, že mluvit dvěma či více jazyky nějakým způsobem obchází potenciální vlivy fyzického úpadku na mozek. Ze studií však jednoznačně nevyplývá, zda člověk, který se učí cizí jazyk, ale není v něm příliš pokročilý a používá jej nepravidelně, anebo se začne učit jazyk v pokročilém věku, dosáhne stejných benefitů. Přesto však existují studie, které ukazují, že začít se učit jazyk v dospělosti vede ke změnám v neuronové síti v mozku.

Pravidelným a cíleným posilováním mozku neuronová síť roste, díky tomu se zvyšuje inteligence. Jak prohlásil britský ministr Michael Gove: „Jde doslova o to, že když se budete učit cizí jazyky, budete chytřejší. Neuronové sítě v mozku zesílí v důsledku učení se cizího jazyka.“

Zdroj: Roger Hawkins, How Second Languages are Learned, University of Essex, 2018

středa 29. dubna 2020

Zásady pro nakládání s osobními údaji klientů v souladu s GDPR (General Data Protection Regulation):

Zásady pro nakládání s osobními údaji klientů v souladu s GDPR (General Data Protection Regulation):
K jakým účelům budou osobní údaje zpracovány a uchovány: Osobní údaje budou shromažďovány, uchovávány a zpracovávány pro účely, související s poskytovanými službami a pro zajištění dalších činností, které souvisejí s realizací služby; pro plnění zákonných povinností. Osobní údaje klientů nebudou prodávány, sdíleny ani pronajímány jiným subjektům.
Jaké údaje budou zpracovávány: jméno a příjmení, popř. obchodní firma, e-mailová adresa, popř. bydliště nebo sídlo, údaje o sjednání a využívání služeb (např. údaje o jazykových znalostech, vypracování úkolů, e-mailová komunikace s klientem, atd.)
Jak je zajištěna ochrana osobních údajů: Osobní údaje jsou pod stálou fyzickou a elektronickou kontrolou, je zajištěna maximální možná ochrana zpracovávaných údajů před neoprávněným přístupem nebo přenosem, před jejich ztrátou nebo zničením, i před jiným možným zneužitím.
Doba, po kterou budou osobní údaje uchovány: Osobní údaje budou uchovávány po dobu nezbytně nutnou, dokud to bude nezbytné pro splnění účelů, pro něž byly shromažďovány, mimo jiné za účelem splnění právních a účetních požadavků.
Jakým způsobem budou osobní údaje zpracovány a uchovány? Osobní údaje budou zpracovány prostřednictvím počítače, a v písemné podobě.
Práva subjektu údajů, informace a přístup k osobním údajům: Subjekt údajů má právo na přístup k osobním údajům, má právo na jejich opravu nebo výmaz, popř. omezení zpracování. Má právo požadovat informaci, jaké osobní údaje jsou zpracovávány, a má právo požadovat vysvětlení ohledně zpracování osobních údajů. Dále má právo vznést námitku proti zpracování, jakož i právo na přenositelnost údajů (tj. právo získat osobní údaje, které poskytl správci, ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, viz čl. 20 GDPR).
Má právo souhlas kdykoli odvolat, aniž by tím byla dotčena zákonnost zpracování založená na souhlasu, uděleném před jeho odvoláním, pokud je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) GDPR.
Souhlas s poskytnutím údajů může subjekt údajů odvolat odesláním e-mailu na adresu info@anglictinajasne.cz.
Subjekt údajů má právo požádat o informaci o zpracování osobních údajů, tuto informaci je správce povinen bez zbytečného odkladu předat. Obsah informace je dán ustanovením § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Správce má právo za poskytnutí informace požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace.
Subjekt údajů má v případě pochybností o dodržování povinností souvisejících se zpracováním osobních údajů právo obrátit se na správce nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Správce prohlašuje, že při zpracování nedochází k automatizovanému rozhodování včetně profilování, uvedeném v čl. 22 odst. 1 a 4 GDPR. Správce prohlašuje, že osobní údaje nejsou zpracovávány pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely. Správce prohlašuje, že bude osobní údaje zpracovávat strojově prostřednictvím počítače, a též v písemné podobě. Správce prohlašuje, že bude shromažďovat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro naplnění účelu a zpracovávat je bude pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny.
24.5.2018

(CORONA)VIRUS: HOSPITAL

     Specific topics: ( CORONA)VIRUS: HOSPITAL V tomto textu se můžete naučit výrazy, týkající se nemocnice, léčení, očkování. Nejprve si dů...