CORONAVIRUS: OUTBREAK

  Specific topics: CORONAVIRUS: OUTBREAK

V dalším krátkém textu o koronaviru jsou uvedeny výrazy a slovní spojení, týkající se epidemie, infekce, šíření viru, imunitního systému a testování.  

Nejprve si prostudujte jednotlivá slovíčka a větná spojení, potom můžete pokračovat překlady vět. Klíč je umístěn dole pod obrázky. 

  outbreak (epidemie, prudké šíření nemoci)

  epidemic (epidemie; epidemický)

  pandemic (pandemie; pandemický)

  infection (infekce, nákaza)

  infection of Covid-19 (infekce covidem-19)

  catch an infection (chytit infekci)

  rate of infection (míra infekce)

  infected (infikovaný, nakažený)

  spread (šíření; šířit se, rozšířit se)

  spread of a virus (šíření viru)

  immune system (imunitní systém)  

  compromised immune system (kompromitovaný imunitní systém)

  (be) at risk (být v ohrožení)

  (be) tested positive for (být testován pozitivní na)

  (be) tested negative for (být testován negativní na) 

 

Cvičení: 

Nyní se můžete pokusit přeložit tyto věty, které obsahují výše uvedené výrazy:

1. Epidemie covidu-19 se vyskytla v letadle.

2. Oni chytili infekci covidem-19.

3. Česká republika v současné době má nejvyšší míru infekce v Evropě.

4. Covid-19 se rozšířil rychle mezi posádkou letadla.

5. Zůstat doma, když jste nemocní, je nejefektivnější způsob, jak zpomalit šíření viru.

6. Mít kompromitovaný imunitní systém znamená, že člověk je slabší, v ohrožení.

7. Byl testován pozitivní na covid-19.

Překlady vět naleznete níže, pod fotografiemi:

Klíč: 

1. An outbreak of Covid-19  occurred on a plane.  

2. They caught an infection of Covid-19. 

3. The Czech Republic currently has the highest rate of infection in Europe. 

4. Covid-19  spread quickly among the crew of the plane. 

5. Staying home when you are sick is the most effective way how to slow the spread of a virus. 

6. Having a compromised immune system means person is weaker, at risk.

7. He was tested positive for an infection of Covid-19. 

CORONAVIRUS: RESTRICTIONS

 Specific topics: CORONAVIRUS: RESTRICTIONS

V tomto krátkém článku se můžete naučit pár slov a slovních spojení, týkajících se koronaviru. Naučíte se, jak například říci, že někdo "byl v karanténě" nebo "dodržovat opatření". 

Nejprve si prostudujte jednotlivá slovíčka a větná spojení, potom můžete pokračovat překlady vět. Klíč je umístěn dole pod obrázky. 

   restrictions (omezení)

   follow restrictions (dodržovat omezení)

   apply restrictions to (zavést omezení na)

   restrict movements (omezit pohyb)

   follow protective measures (dodržovat ochranná opatření)

   isolation (izolace, izolovanost)

   isolation ward (infekční oddělení, izolace)

   quarantine (karanténa)

   be in quarantine (být v karanténě)

   be quarantined (být v karanténě)

Cvičení:

Nyní se můžete pokusit přeložit tyto věty, které obsahují výše uvedené výrazy:

1. Přimět lidi, aby dodržovali omezení, je těžší.

2. Vláda zavedla omezení na cestování.

3. John omezil pohyb na 2 týdny po vstupu do UK.

4. Musíme dodržovat ochranná opatření.

5. Izolace je nejrestriktivnější separace.

6. Patrik byl v karanténě, zatímco čekal na výsledek testu. 

7. Pár byl v karanténě.

Překlady vět naleznete níže, pod fotografiemi:

Klíč: 

1. Getting people to follow restrictions is harder now. 

2. The government applied restrictions to travel.

3. John restricted movements for 2 weeks after entering the UK. 

4. We have to follow protective measures. 

5. Isolation is the most restrictive separation. 

6. Patrick was in quarantine while waiting for a test result. 

7. The couple was quarantined. 

CULTURE: AN AWARDS CEREMONY

Specific topics: AN AWARDS CEREMONY

Pro každé odbornější téma je třeba znát specifickou slovní zásobu, to platí v každém jazyce. V tomto krátkém příspěvku se můžete seznámit s anglickými slovíčky, která se hodí pro kulturní téma - udílení cen, nominací, šíření kultury. 

Jak byste například řekli, že někdo vyhrál cenu za celosvětový úspěch? Nebo že někdo šíří a podporuje kulturu své země? 

Nejprve si prostudujte jednotlivá slovíčka a větná spojení. Potom si můžete udělat cvičení, které je umístěno níže: 

   an award (cena, ocenění)

   nominate for an/the award (nominovat na cenu)

   win an/the award for (vyhrát cenu za)

   vote for (volit - koho)

   collect (pick up) the award (vyzvednout cenu)

   

   an/the awards ceremony (slavnostní ceremoniál /předávání / cen)

   attend the ceremony (zúčastnit se ceremoniálu)

   global achievement (celosvětový úspěch/dosažené výsledky)

   promote Czech culture (prosazovat/podporovat českou kulturu)

   spread British culture (šířit britskou kulturu)

   escape scandals (vyhnout se skandálům)

Cvičení: 

Nyní se můžete pokusit přeložit tyto věty, které obsahují výše uvedené výrazy:

1. David Beckham vyhrál cenu za celosvětový úspěch.

2. On vyhrál Cenu pro největšího žijícího Brita.

3. Královna si nevyzvedla cenu osobně.

4. On vyhrál cenu za podporování a šíření české kultury.

5. On nejaktivněji podporuje kulturu své země.

6. Koho byste zvolili?

Překlady vět naleznete níže, pod fotografiemi:

Klíč:

1. David Beckham won the Award for Global Achievement. 

2. He won the Award for Greatest Living Briton. 

3. The Queen didn’t collect/pick up the award in person. 

4. He won the award for promoting and spreading Czech culture. 

5. He most actively promotes the culture of his country. 

6. Who would you vote for?

Jazyk, kterým mluvíte, mění váš pohled na svět (2. část)

Výzkumu o využívání více jazyků se také účastnili lidé, kteří ovládají dva jazyky. U nich se projevil vztah mezi jazykovými znalostmi v gramatických konstrukcích a tím, jak často zmiňovali cíl událostí, které viděli na videoklipech.

Bylo také zjištěno, že tyto křížící se lingvistické rozdíly přesahují samotné užívání jazyka na neverbální kategorizaci událostí. Výzkumníci požádali osoby, hovořící buď pouze anglicky, nebo pouze německy, aby se podívali na sérii videoklipů, zachycující lidi v pohybu - jak chodí, jezdí na kole, běhají nebo řídí auto. V každé sadě tří videí byli testující požádáni, aby rozhodli, zda scéna s nejednoznačným cílem (žena jdoucí dolů po silnici směrem k zaparkovanému vozidlu) se více podobá scéně s jasně stanoveným cílem (žena vejde do budovy) nebo scéně bez cíle (žena jen prochází).

Lidé ovládající pouze němčinu vybrali první možnost (scéna s jasně stanoveným cílem) mnohem častěji, než lidé, hovořící pouze anglicky. To odráží rozdíl, který se projevuje v používání jazyka: lidé hovořící německy se pravděpodobně budou mnohem více zaměřovat na možný výsledek jednání lidí, zatímco osoby mluvící anglicky budou věnovat více pozornosti samotnému dění.

Přepněte na jiný jazyk, a změníte perspektivu

Pokud šlo o dvojjazyčně hovořící osoby, bylo zjištěno, že „přepínaly“ mezi těmito perspektivami podle toho, v jakém jazyce měly daný úkol vyplnit. Výzkumníci zjistili, že Němci, plynule mluvící anglicky, se dokázali soustředit na cíl, stejně jako kterýkoli jiný rodilý mluvčí, který byl testován v němčině ve své domovské zemi. A skupina osob, hovořících plynule německy i anglicky, která byla testovaná v angličtině ve Spojeném království, se zaměřila na dění, stejně jako angličtí rodilí mluvčí.

V jiné skupině osob, hovořících dvojjazyčně (německy a anglicky), výzkumníci udržovali jeden jazyk v popředí jejich mysli během plnění úkolu (přiřazování videoklipů), kdy nechali účastníky testování opakovat nahlas řadu čísel buď v angličtině, nebo němčině. Zjistilo se, že když byla odvedena jejich pozornost od jednoho jazyka, automaticky se do popředí dostal vliv druhého jazyka.

Takže když byla účastníkům „zablokována“ angličtina, dvojjazyčně hovořící osoby se chovaly jako typičtí Němci a v nejednoznačných videoklipech spatřovaly zaměření se na cíl. Když jim byla zablokována němčina, dvojjazyčně hovořící lidé jednali jako angličtí mluvčí a nejednoznačné scény na videoklipech přiřadili k otevřeným scénám a zaměřili se na dění akce.

Výzkumníci asi v polovině experimentu překvapili testované osoby tím, že jim za pomoci rozptylujících čísel „přepnuli“ jazyk. Tím se okamžitě změnilo zaostření jejich pozornosti z dění akce na cíl; a naopak.  

Tato zjištění jsou v souladu s jiným výzkumem, který ukazuje odlišné chování dvojjazyčně hovořících osob, a to v závislosti na jazyce, kterým právě mluví. Například izraelští Arabové si s největší pravděpodobností spojí arabská jména, jako jsou Ahmed a Samir, s pozitivními slovy v kontextu arabského jazyka, než hebrejštiny.

Lidé, kteří ovládají dva jazyky, tvrdí, že když hovoří jiným jazykem, cítí se jako jiný člověk, a že vyjadřování určitých emocí nese jinou citovou rezonanci v závislosti na jazyce, který zrovna používají.

Například pokud jde o posuzování míry rizika v životě, dvojjazyčně hovořící osoby mají tendenci činit racionálnější ekonomická rozhodnutí v druhém jazyce. Jde o to, že na rozdíl od rodného jazyka mají v druhém jazyce tendenci postrádat hluboce zakořeněné a zavádějící citové předsudky, které nadmíru ovlivňují, jak vnímáme rizika a výhody. Takže jazyk, kterým hovoříte, skutečně dokáže ovlivnit způsob vašeho uvažování.

 

Zdroj: theconversation.com

Jazyk, kterým mluvíte, mění váš pohled na svět (1. část)

Lidé, kteří mluví dvěma jazyky, mají veškeré možné výhody. Lepší vyhlídky na práci, kognitivní (poznávací) podporu a zároveň ochranu před demencí. Na základě nového výzkumu se nyní ukazuje, že tito lidé jsou také schopní vidět svět různě, a to v závislosti na konkrétním jazyce, který ovládají.

Během posledních 15 let proběhlo ohromné množství výzkumů na téma dvojjazyčnosti, přičemž většina důkazů poukazuje na hmatatelné výhody toho, když lidé ovládají více, než jeden jazyk. Přecházení z jednoho jazyku na druhý je určitým druhem tréninku mozku, kdy je náš mozek postrkován k větší flexibilitě.

Je to stejné jako s pravidelným fyzickým cvičením, kdy naše tělo získává určité biologické výhody. Ovládáním dvou nebo více jazyků náš mozek získává kognitivní (poznávací) výhody. Tato mentální flexibilita vyplácí velké dividendy zejména v pozdější fázi života: typické známky kognitivního stárnutí nastávají u dvoujazyčně hovořících lidé později - a počátek degenerativních poruch, souvisejících s věkem, jako je demence nebo Alzheimerova choroba, se u dvojjazyčně mluvících osob zpožďují až o pět let.

Němci vědí, kam směřují

Ve výzkumu, který byl nedávno publikován v Psychologické vědě, byli zkoumáni lidé, kteří ovládají němčinu a angličtinu, a zároveň lidé, kteří mluví pouze jedním jazykem.  Cílem výzkumu bylo zjistit, jak různé jazykové vzorce ovlivňují reakce těchto lidí na experimentální úrovni.

Výzkumníci ukázali lidem, kteří hovoří německy i anglicky, videoklipy s různými pohybovými událostmi (např. ženu kráčející k autu nebo člověka jedoucího na kole směrem k supermarketu), a požádali je, aby tyto scény popsali.

Když měl takovou scénu popsat člověk, který hovoří pouze německy, měl snahu popsat děj, ale též cíl. Takže tito lidé říkali „žena kráčí směrem k autu“ nebo „muž jede směrem k supermarketu“. Oproti tomu lidé, kteří hovoří pouze anglicky, popisovali tyto scény jednoduše: „žena kráčí“ („a woman is walking“) nebo „muž jede na kole“ („a man is cycling“),aniž by se vůbec zmínili o cíli.

Světonázor, který získali německy hovořící lidé, je holistický - tzn. že Němci mají tendenci pohlížet na událost jako na celek – zatímco lidé, hovořící anglicky, mají tendenci „zaostřit“ na událost a zaměřit se pouze na dění.

Zdá se, že lingvistický základ této tendence je zakořeněn v tom, jak různé gramatické „nástroje“ umisťují děj v čase. Např. angličtina vyžaduje, aby mluvčí gramaticky označovali události, které právě probíhají, morfémem -ing: „Hraju na klavír a nemůžu jít k telefonu“ („I am playing the piano and I cannot come to the phone“) nebo „Hrál jsem na klavír, když v tom zazvonil telefon“ („I was playing the piano when the phone rang“). Němčina toto nemá. 

Zdroj: theconversation.com

S učením cizího jazyka můžete začít kdykoliv!

Hodně lidí se běžně domnívá, že je lepší začít se učit cizí jazyk v mladém věku. Výzkum však ukazuje, že to nemusí být vždy pravda. Ve skutečnosti se optimální věk pro učení cizího jazyka výrazně liší - v závislosti na tom, JAK se daný jazyk učíte!

Obecné přesvědčení, že malé děti se učí jazyky lépe, se zakládá na pozorování, že děti se naučí mluvit svým rodným jazykem ve velmi raném věku, a tudíž mají pozoruhodné schopnosti. Předtím, než se naučí sčítat nebo zavazovat tkaničky, většina dětí začne mluvit svým rodným jazykem, což jim může leckterý dospělý student jazyků závidět.

Proč mladší věk nemusí být vždy lepší

Dvě teorie z 60. let nám mohou tyto zažité teorie objasnit:

Teorie „univerzální gramatiky“ (Noam Chomsky, 1965) předkládá myšlenku, že se děti rodí s instinktivními znalostmi jazykových pravidel, společných pro všechny.  Vystavením se vlivu určitého jazyka, např. angličtině nebo arabštině, si děti jednoduše doplní detaily ohledně těchto pravidel, čímž se urychlí a zefektivní proces učení jazyka.

Druhá teorie, nazývaná “hypotéza kritického období”, předpokládá, že v době puberty většina z nás ztrácí přístup k mechanismům, které nám napomáhají v tom, abychom se učili jazyky stejně efektivně, jako malé děti.

Tyto teorie byly sice zpochybněny, ale nicméně na nás mají stále vliv. Navzdory tomu, co všechny tyto staré teorie předkládají, výzkum o výuce jazyků ukazuje, že učit se jazyk v mladším věku nemusí být vždy lepší.

V jiném výukovém kontextu mohou být starší studenti mnohem úspěšnější, než malé děti. Vše závisí na tom, jakým způsobem se student jazyk učí.

Ponoření se do jazykového prostředí je nejlepší způsob výuky pro malé děti

Pravidelně pobývat, učit se a hrát si v prostředí, kde se mluví druhým jazykem, je ideálním jazykovým kontextem pro malé děti. Výzkum jasně ukazuje, že malé děti jsou schopné naučit se hovořit plynule více jazyky současně, ovšem za předpokladu, že mají dostatečný zájem a bohatá „vstupní data“ v každém jazyce. V tomto kontextu je nejlepší začít v nejútlejším věku.

Učit se jazyk ve třídě je nejlepší pro mladé teenagery

Učit se jazyk ve škole je zcela odlišný kontext. Normální model pro jazykovou výuku ve školách je jedna nebo více hodin týdně.

Uspět v učení - když je student tak málo vystaven bohatým „vstupním datům“ - vyžaduje  metakognitivní dovednosti, které se obvykle začnou rozvíjet až v období raného dospívání.

Pro tento styl výuky jazyků je ideální začít v pozdějších ročnících základní školy, aby se co nejvíce zvětšila rovnováha mezi metakognitivními dovednostmi a počtem let studia, která zbývají do ukončení školy.

Pro dospělé je nejlepší, když si učení jazyků řídí sami

Někteří dospělí se rozhodnou, že se začnou sami učit cizí jazyk. Mohou si zakoupit učebnice, přihlásit se do internetového kurzu, zakoupit si nějakou aplikaci nebo absolvovat individuální výuku či virtuální konverzace.

Aby člověk uspěl v tomto učebním kontextu, to vyžaduje řadu dovedností, které se začínají rozvíjet až dosažením dospělosti, včetně schopnosti  sebemotivace. Takže učit se cizí jazyk, kdy si výuku řídí sám student, je mnohem účinnější pro dospělé studenty, než pro ty mladší.

 

Zdroj: theconversation.com

Překlad: Jana Schön

Pět hlavních problémů při učení jazyků

Každý student se při učení jazyků setká s pěti základními typy problémů:

1/ Na začátku studia jazyků se student potýká s úplně prvotním problémem, a tím jsou slovíčka. Nejprve se musí naučit identifikovat SLOVA a přiřadit jim význam.

2/ K tomu zanedlouho přibude problém, týkající se rozlišení správné kombinace slov ve frázích, ve větách. S tím také souvisí pochopení slovosledu, jak správně řadit slova ve větách. Student se tak nevědomky potýká s lingvistickou disciplínou, která se nazývá SYNTAX, neboli skladba. Jde o zabývání se vztahy mezi slovy (větnými členy) ve větě, správné tvoření větných konstrukcí a slovosled.

3/ Dalším problémem, který vyvstane při učení jazyků, je SÉMANTIKA. To je nauka o významu výrazů z různých úrovní jazyka - slovních spojení, vět. To znamená, že někdy mají fráze jiný význam, než se zdá. Vezměme si jako příklad anglické slovo „poor“. Když jej umístíme před podstatné jméno, znamená „ubohý“, avšak za slovesem má význam „finančně chudý“. Nebo slovo „heavy“, které znamená „těžký“ (co do hmotnosti). Avšak v kombinaci „heavy smoker“ to neznamená, že kuřák je těžký (hmotnost), ale náruživý.  

4/ Další věcí, se kterou se student potýká, je spojování vět do souvětí. Musí pochopit složitější konstrukce spojování vět.

5/ Studenti se také musí zabývat použitím jazyka v různých situacích. Jde o sociolingvistický problém, kdy je vhodné co použít. Např. mezi kamarády je běžné zdravit se „What’s up“, „How are things going“, ale je to absolutně nevhodné na formální úrovni. Také existují slova, která se pojí jen s určitými výrazy. Vezměme si jako příklad obyčejné slovo „zkažený“: Anglické slovo „rancid“ je možné použít v kombinaci s výrazy „butter“, „bacon“, ale již ne s ovocem a zeleninou. „Rancid butter“ (zkažené/žluklé máslo), „rancid bacon“ (zkažená slanina). V případě ovoce a zeleniny by to bylo „rotten apples“ (shnilá/zkažená jablka) nebo „rotten tomatoes“ (shnila/zkažená rajčata).

Zdroj: Roger Hawkins, How Second Languages are Learned, University of Essex, 2008

Foto: Pixabay