Co s tím, když má student angličtiny v hlavě chaos?

Proč má většina studentů angličtiny v hlavě chaos? Tuhle otázku si pokládám poměrně často - přinejmenším tehdy, když mi do kurzu přibude nový "žák". Většinou má za sebou několik let studia angličtiny ve škole, dále nějaký ten kurz v jazykovce a samostudium. Výsledek? Téměř žádná věta není bez chyby, chaos v hlavě, strach mluvit anglicky. 

Pak se obvykle začnu ptát sama sebe - PROČ? Proč to tak je, že student vynaloží tolik času a energie, a přesto ani po mnoha letech prostě neumí mluvit anglicky. O tom by se dalo hodně povídat. Např. si vzpomínám na staršího podnikatele, který ani po 27 letech učení v různých školách a kurzech nedokázal dát dohromady žádnou větu pořádně. Vlastně nevěděl - a hlavně nerozuměl - co vůbec říká. Nebyl schopen odcestovat na služební cestu sám, stále potřeboval překladatele. Jiný muž, tentokrát mladý podnikatel, který se snažil naučit anglicky rychle a díky používání nejnovějších technologií šel opravdu s dobou, měl po tolika letech strávených učením angličtiny ve školách v hlavě neskutečný chaos. Jeho věty v angličtině nedávaly smysl, mluvil páté přes deváté.

Důvodem je samozřejmě nevhodný typ výuky. Co tedy s tím? Co s těmito typy lidí, kterých je mimochodem v naší republice (alespoň dle mých osobních zjištění) opravdu hodně, ne-li většina. Odpověď je dle mého mínění velmi jednoduchá. Vrátit se k základům a vše důkladně pochopit. OPRAVDU všemu dobře rozumět. Nejde jen o to vypracovat si pár cvičení v učebnici, a myslet si, že tomu rozumím. Takhle to opravdu nefunguje - což je ostatně vidět. Již od začátku je třeba POCHOPIT každý detail, a nejen to - ideální je, když víte PROČ je daný gramatický jev určitým způsobem "nastavený". Proč to tak je? Proč je ta která gramatika takhle daná? Zkusíme si jednu konkrétní ukázku:

Víte, proč se používají v angličtině členy?

Pokud se jen mechanicky z učebnice naučíte "teorii členů" a nevytvoříte si k dané látce žádné hlubší "rozumové pouto", půjde to prakticky všechno kolem vás a celá gramatika vás bude neustále tak nějak míjet. Proč mám používat členy? To je blbost, to používat nebudu. To  můžu klidně vynechat. Když naopak pochopíte "skutečný důvod", pochopíte PROČ to tak je a budete mít pro členy "pochopení", najednou je uvidíte v jiném světle.

Takže ještě jednou: PROČ se v angličtině používají členy? Členem neurčitým vyjadřujeme, že jde o nějakou věc - jednu z mnoha stejných věcí - a náš posluchač stejně pořádně neví o co jde, může si v hlavě vytvořit jakoukoliv představu o dané věci. Já i můj posluchač můžeme mít rozdílné představy. Člen určitý pro změnu vyjadřuje naši jistotu, že posluchač VÍ, o čem je řeč. Buď mluvíme o zcela konkrétní věci, kterou posluchač vidí/zná, nebo již z předchozího vyprávění ví, o čem mluvíme.

Používáním členů prezentujeme úctu k posluchači: Členem neurčitým označíme věci, které jsou posluchači neznámé, neví o čem je řeč. De facto si ho takhle "předpřipravíme"... Členem určitým již dáváme najevo, že posluchač poměrně přesně ví, o čem je řeč - informace je nyní konkrétní, upřesněná, jednoznačná.

Jít na dřeň 

Je třeba najít si takový kurz (nejlépe inidividuální), v němž Vám mj. budou vysvětlovány důvody, PROČ je určitý gramatický jev tak nastavený. Abyste vše opravdu pochopili, je třeba zvolit takový učební systém, který jde opravdu na "dřeň"a kde dostanete odpovědi na otázky "proč to tak je".

Jak to dopadlo s podnikateli?

Možná Vás ještě napadla otázka, jak to dopadlo s podnikateli, zmíněnými v úvodu článku. Starší podnikatel se nejprve "pral" s neustálým opakováním základů gramatiky a odmítal psát úkoly, poté pochopil, že se bez toho dál neposune; zhruba po 3 letech začal jezdit na pracovní veletrhy (a vůbec do zahraničí) bez překladatele, byl schopen si vše zajišťovat sám v angličtině a po 5 a půl letech kurz ukončil. Mladší podnikatel odjel ještě v průběhu kurzu do Anglie na měsíční jazykový pobyt. Vrátil se se slovy, že mu to nic nedalo (kromě toho, že se přestal bát mluvit), a že potřebuje vše důkladně vysvětlit a hlavně pochopit v češtině. Po 2 letech kurz ukončil, uměl mluvit plynule a hlavně - neměl v hlavě chaos!