NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VĚČNÝCH ZAČÁTEČNÍKŮ – 3. část

Členy – používat nebo nepoužívat?

Stane se něco, když člen vynechám? Budou mi rozumět? To je velice častá otázka studentů, především věčných začátečníků, neboť ti již ví, jaká je se členy potíž!

Základní gramatiku asi netřeba uvádět. To, že se členy rozdělují na URČITÉ a NEURČITÉ, a že se mění výslovnost členů a podoba členu A/AN na základě následujícího písmenka, je asi všem „věčným začátečníkům“ jasné. Tuto kapitolu tudíž přeskočíme.

Většinu studentů trápí otázka, KDY přesně jaký člen použít. 

Jistě víte, že členy se vážou na podstatná jména. Uvedeme si nejprve jen JEDNO PRAVIDLO, které je třeba se naučit důkladně respektovat. Pravidlo zní:

PODSTATNÉ JMÉNO POČITATELNÉ V JEDNOTNÉM ČÍSLE  musí mít ČLEN!!!

Je to prozatím jen jedno pravidlo, ale je skutečně důležité jej „ctít“ a používat v praxi. Domnívám se, že je důležitější naučit se nejprve základní věci pořádně, mít v nich jistotu a teprve později postupně přidávat další pravidla...

Takže dobrá, přátelé! Známe tedy jedno základní pravidlo a nyní se naskýtá otázka – jaký člen použít?

ČLEN NEURČITÝ (A/AN)

Za prvé je dobré vědět, že tento člen není jen „prázdné slovo“, ale že také nese význam „NĚJAKÝ“. Ukažme si to v praxi:

a friend                                      nějaký kamarád

an open book                             nějaká otevřená kniha

an apple                                     nějaké jablko                                  

V zásadě lze říci, že tento člen použijeme tehdy, když mluvíme o nějaké věci velmi neurčitě anebo když zmiňujeme tuto věc poprvé a posluchač neví, o čem je řeč (neboť je to jedna z mnoha stejných věcí).

ČLEN URČITÝ (THE)

Tento člen má v češtině význam „TEN“. Např.:

the table                                      ten stůl

the open book                             ta otevřená kniha

Určitý člen používáme v případě, kdy mluvíme o zcela jasné, konkrétní věci, kterou posluchač zná nebo přímo vidí. Stačí, když už jsme se posluchači alespoň jednou o té věci zmínili a on ví, o čem je řeč (neboť zmiňujeme věc podruhé).

VYKAŠLAT SE NA ČLENY?

Rozhodně ne, to je asi ta nejhorší varianta. Rodilým mluvčím připadá, že když vynecháme člen, je to jako bychom „ukousli“ polovinu slovu a přijde jim to divné.  Člen je důležitou součástí slov, tak jej používejme. Do budoucna (až se dostatečně zdokonalíte v angličtině) se to rozhodně vyplatí!

Pokud si nejste jisti, jaký člen použít, tak to riskněte a zkuste použít ten, který v daný moment považujete za nejlepší volbu. Rozhodně je lepší použít špatný člen, než jej zcela vynechat! (Samozřejmě to platí jen pro slova, před nimiž člen být má.)

Ještě si můžeme říci, proč jsou členy v angličtině důležité. Je to kvůli posluchači, aby nebyl šokován něčím, co nezná, co je mu cizí, o čem nic neví. Použitím NEURČITÉHO členu si posluchače jakoby „připravíme“ a poté, co o dané problematice/události něco ví, použijeme URČITÝ člen. Nejprve např. sdělíme, že jsme si koupili nějakou knihu (a book), přičemž v další větě již mluvíme o té konkrétní knize (the book). (Navíc se pomocí členů oddělí počitatelné podstatné jméno od nepočitatelného.)

Na závěr tohoto „minikurzu“ si ještě v následující tabulce můžeme ukázat souhrn informací, kdy přesně se člen používá:

POUŽÍT ČLEN?                  ukázka: POČITATELNÉ podstatné jméno         ANO, musí být                       a red apple, an apple v jednotném čísle                                                                              the apple --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- POČITATELNÉ podstatné jméno              pouze u konkrétních věcí                  the apples v množném --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- NEPOČITATELNÉ podstatné jméno        většinou ne